[english]

Maltézské nešpory 07/10

V rámci cyklu „Varhanní nešpory Maltézských rytířů“ a Festivalu duchovního umění SVATOVÁCLAVSKÉ SLAVNOST pořádá Suverénní Rytířský a Špitální řád sv. Jana z Jeruzaléma, Rhodu a Malty a Společnost pro duchovní hudbu za finanční podpory Magistrátu hl. města Prahy a MČ Praha 1 v pondělí 16. října 2017 od 17.00 hod. v kostele Panny Marie Pod řetězem v Lázeňské ulici 4 v Praze 1 – Malé Straně desátý koncert Pocta chrámovým kůrům Prahy 1.

vstup na koncert je volný

PROGRAM:

Girolamo Frescobaldi (1583–1643) – Tocata Avanati la Massa Delli Apostoli
Antonio Lotti (1667–1740) – Laudate Dominum in sanctis eius
Girolamo Frescobaldi – Passacagli
Claudio Monteverdi (1567–1643) – Exulta filia Sion
Girolamo Frescobaldi – Canzon Dopo la Pistola
Adam Michna z Otradovic (1600–1676) – Dixit Dominus
Tarquinio Merula (1595–1665) – Capriccio cromatico
Johann Sebastian Bach (1685–1750) – Liebster Gott, erbarme dich
Domenico Zipoli (1688–1726) – Toccata Al post Comunio
Lodovico Grossi da Viadana (1560–1627) – Exultate justi in Domino
Giovanni Paolo Cima (1570–1622) – Ricercar sesto
Francesco Gasparini (1661–1727) – Panis angelicus
Martin Šmíd (*1975) – Zdrávas hvězdo skvoucí

ÚČINKUJÍ:
Magdalena Šmídová Turchichová, studovala zpěv ve třídě Vladimíra Richtera a Ireny Troupové na Akademii staré hudby v Brně. Navázala studiem Hudební vědy na Filozofické fakultě Masarykovy univerzity, kde se v současné době zabývá historií oživování staré hudby v českých zemích. Kurzy zaměřené na historicky poučenou interpretaci absolvovala u českých i zahraničních lektorů (např. Evelyn Tubb, Noemi Kiss, Robert Hugo, Marek Štryncl ad.). Kromě spolupráce s Pražským katedrálním sborem a soubory Capella Regia Praha či Opera barocca, působila v pražském nastudování opery Orfeo Claudia Monteverdiho ve Stavovském divadle. Vedle staré hudby se věnuje i soudobým skladbám českých a zahraničních autorů. Žánrově odlišný směr si vyzkoušela v divadle Semafor (inscenace Lysistráta, Sekta).

Smíšený pěvecký sbor Local Vocal byl založen roku 2006 v Roztokách u Prahy pod patronací sdružení Roztoč. V letech 2009–2011 byl uměleckým vedoucím a sbormistrem Igor Angelov. Od podzimu 2011 vede sbor Martin Šmíd. Ve své práci se zaměřujeme zejména na hudbu pozdní renesance a baroka s přihlédnutím na málo hraná nebo zcela opomíjená díla středoevropské a italské provenience. Sbor se vedle koncertní činnosti věnuje i hudebnímu doprovodu bohoslužeb a to především v kostele Panny Marie Sněžné v Praze. Chápe interpretované skladby nikoli jen jako muzejní relikvii, ale jako stále živé a funkční dílo, jehož místo je v liturgii, kde i dnes může sloužit stejným způsobem jako v době svého vzniku.

Martin Šmíd, skladatel, cembalista, varhaník, sbormistr, umělecký vedoucí souboru Musica cum gaudio, titulární varhaník při kostele Panny Marie Sněžné v Praze. Vystudoval skladbu na Pražské konzervatoři ve třídě Jiřího Kolerta, Jiřího Churáčka a Bohuslava Řehoře, kde absolvoval v roce 2000. Již v rámci studia skladby se vedle zájmu o soudobé skladebné postupy začal zajímat také o díla starých mistrů a jejich kompoziční techniky. Tento zájem dále rozvíjel ve studiu Teorie a provozovací praxe staré hudby na Filozofické fakultě Masarykovy univerzity v oboru cembalo (Monika Knoblochová) a zpěv (Irena Troupová). Hře na varhany se věnuje od svého mládí. Nejprve jako varhaník kostela Všech svatých v Praze – Uhříněvsi, roku 2012 byl jmenován varhaníkem a ředitelem kůru kostela Panny Marie Sněžné v Praze. V roce 2008 spolu s Magdalenou Šmídovou Turchichovou a Kristýnou Pangrácovou Frankovou založil soubor Musica cum gaudio, který se věnuje převážně české a italské hudbě 16.–18. století. Od roku 2010 je také sbormistrem komorně smíšeného sboru Local Vocal z Roztok u Prahy. Spolupracuje i s dalšími soubory staré hudby, jako např. Ensemble 18+, Ludus musicus, Capella Regia Praha, Opera Barocca ad. Věnuje se také spartaci a realizacím starých hudebních rukopisů a realizacím novodobých premiér těchto mnohdy zapomenutých pokladů.

Dramaturgie koncertu představuje průřez italskou hudbou 17. a počátku 18. století, tedy období, pro něž se v 19. století vžilo označení baroko. Právě Itálie se stala na přelomu 16. a 17. století kolébkou a hlavní hnací silou tohoto slohu a zásadně ovlivnila i umělecké dění ve středoevropském regionu. Je škoda, že se těmto starým mistrům kontrapunktu stále nedostává patřičné pozornosti, kterou by si po právu zasluhovali.
Mezi klávesovými hráči té doby jednoznačně dominoval varhaník basiliky sv. Petra v Říme Girolamo Frescobaldi. Jeho sbírka liturgických varhanních skladeb Fiori musicali (1635), ze které zazní hned několik ukázek, byla nalezena i v pozůstalosti Johanna Sebastiana Bacha, který choval Frescobaldiho ve velké úctě a zdokonaloval se na jeho díle v kontrapunktu. Mezi dalšími varhaníky je třeba zmínit Tarquinia Merulu, varhaníka a kapelníka katedrály di santa Maria Assunta v Cremoně, Giovanniho Paola Cimu, varhaníka kostela Santa Maria presso San Celso v Miláně, a skladatele, varhaníka a jezuitu Domenica Zipoliho, který zemřel na misiích v Cordobě v Argentině.
Z vokálních skladeb zazní např. Exulta filia Sion Claudia Monteverdiho, klíčového autora přelomu renesance a baroka, který stál u zrodu opery a kterého není nutné zevrubně představovat. Alespoň zmiňme, že zastával post kapelníka katedrály sv. Marka v Benátkách. Vedle svatopetrského chrámu v Římě zřejmě nejprestižnějšího místa svého druhu. Skladba Exulta filia Sion reprezentuje nový hudební styl (stille nuovo) raného baroka tzv. monodii, kdy renesanční oblibu kontrapunktického vícehlasu nahrazuje pouze jeden hlas s doprovodem varhan. Důraz je kladen na srozumitelnost textu, virtuóznost přednesu a přenos rétorických figur a afektových hnutí z textu do hudebního projevu.
Několik autorů programu se vymyká vymezení italské barokní hudby. Ale i u těch bychom nalezli pevnou vazbu na Apeninský poloostrov. Ať už jde o Adama Michnu z Otradovic (vazby ze studií na jezuity mu zajišťovali aktuální kontakt s dobovou italskou tvorbou), který byl dlouho považován pouze za skvělého básníka a autora českých písní, a jehož latinská tvorba byla poněkud neprávem opomíjena, nebo Johanna Sebastiana Bacha, o jehož vztahu k Frescobaldimu již byla řeč, a jehož varhanní transkripce koncertů Antonia Vivaldiho patří k běžnému varhannímu repertoáru. Pozitivní vztah ke staré italské hudbě má i varhaník a dramaturg dnešního koncertu Martin Šmíd. Jeho poslední skladba z května letošního roku kantáta Zdrávas hvězdo skvoucí na text a nápěv jezuity Václava Matěje Štajera (Kancionál český, druhé vydání z roku 1687) se přes zjevné využívání moderních skladebných postupů po formální a rétorické stránce hrdě hlásí k odkazu této zlaté éry duchovní hudby.

Aktuality

V rámci cyklu "Varhanní nešpory Maltézských rytířů" a SVATOVÁCLAVSKÝCH SLAVNOSTÍ se koná ve středu 8.11. 2017 v 18 hod. v kostele Panny Marie Pod řetězem koncert z oceněných skladeb skladatelské soutěže SDH. Účinkují: Pražští sólisté, Local Vocal, Pavel Salák a Martin Šmíd - varhany. Více ZDE. Projekt probíhá za podpory Magistrátu hl. města Prahy a MČ Praha 1.Vstup na koncert volný. JE

V rámci cyklu "Varhanní nešpory Maltézských rytířů" se koná v pondělí 20.11. 2017 v 17 hod. v kostele Panny Marie Pod řetězem jedenáctý koncert "Pocta chrámovým kůrům Prahy 1". Účinkují: Lenka Švehlíková – mezzosoprán, Irena Chřibková - varhany . Více ZDE. Projekt probíhá za podpory MČ Praha 1.Vstup na koncert volný. JE

V rámci cyklu "Varhanní nešpory Maltézských rytířů" a SVATOVÁCLAVSKÝCH SLAVNOSTÍ se koná v pondělí 16.10. 2017 v 17 hod. v kostele Panny Marie Pod řetězem desátý koncert "Pocta chrámovým kůrům Prahy 1". Účinkují: soubor Musica cum gaudio a smíšený sbor Local vocal, Martin Šmíd - varhany . Více ZDE. Projekt probíhá za podpory Magistrátu hl. města Prahy a MČ Praha 1.Vstup na koncert volný. JE


Úterky
Výborové schůze

Grego_virtual


Adresa
Společnost pro duchovní hudbu
Kolejní 4
160 00 Praha 6
tel: 233_321_616
fax: 220 181 295
E-mail: kancelar@sdh.cz