Ve dnech 20.-27.7.2003 proběhl 2. ročník ,,Lesního Letního Semináře" na Valdštejně s hudbou někdejšího Valdštejnského poustevníka Václava Karla Holana Rovenského.
Holan se narodil v roce 1644 v Rovensku pod Troskami, studoval snad na jesuitském gymnasiu v Jičíně, v roce 1669 byl kantorem a varhaníkem v Rovensku a varhaníkem v Turnově, 1674 navštívil s "Jubilejním procesím" Řím a musel se pak proto v Rovensku ospravedlňovat z obvinění, že utekl... později byl varhaníkem v Dobrovíci a na Vyšehradě. V Praze vydal tiskem dvoje chorální pašije (1690, 1692) a veliký kancionál CAPELLA REGIA MUSICALIS (1693), ve kterém shromáždil na 780 cizích i vlastních písní a vlastně "minikantát" s doprovodem varhan, houslí, viol, trompet a pozounů. Navíc je Holan sám často autorem textu i hudby zároveň. Tyto skutečnosti číní z jeho kancionálu světový unikát, dosud nedoceněný. Ostatně i sám Holan píše: "...ačkoliv měl býti jinší Rejstřík! ale pro mdlobu nedostatků peněžitých to se státi nemohlo. "
Po roce 1694 se uchýlil do zřícenin hradu Valdštejna v rodném kraji, kde žil jako poustevník. Hrad, kostely, kaple, kraj okolo "Sv. Františkovsky" zveleboval aktivní hudební, kamenickoul, stavební prací. Zemřel 27.2.1718 a pohřben je v rodném Rovensku.
Právě Holan asi způsobil nebo vyprovokoval, že se ze zříceniny středověkého skalního hradu - sídla loupežníků - stalo v baroku slavné poutní místo, že byly vystavěny dvě kaple, dva barokní mosty mezi skalními masivy a na nich umístěny sochy českých patronů od sochaře Jelínka z Kosmonos. Pouti konané na hrad byly velmi významné: udělování plnomocných odpustků na těchto poutích se dokonce. stalo předmětem sporů mezi turnovským děkanem a františkány a muselo být řešeno v Římě. Ve vedení poutí se střídali po roce! Ve století devatenáctém se hradní hospoda stala oblíbeným cílem výletů a tato popularita vydržela až do sklonku století dvacátého. Teprve současný vynikající kastelán, pan Ladislav Koucký, jako kdysi Václav Karel Holan, udal jiný směr a jiný cíl poutím: fundovaným a zajímavým výkladem a "atrakcemi" konanými po celý rok na hradě vtipně láká nové poutníky. Hrad se stal tak "prvním korálkem" na ,,Zlaté stezce Českého ráje".
Skupina mladých lidí, hudebních amatérů i profesionálů, se letní týden věnovala veřejnosti otevřenému studiu, nácviku, opisování, a koncertnímu provádění písní z Holanova kancionálu CAPELLA REGIA MUSICALIS z roku 1693. Hradní kaple sv. Jana Nepomuckého vystavěná krátce po Holanově smrti na úzkém skalním ostrohu, tak trochu v "nadoblačnu", mezi Nebem a Zemí, vytrhne poutníka ze "Světa dole": krásný prostor, chládek v parném létě, k tomu mladí lidé se starou hudbou, bizarními nevídanými hudebními nástroji, originálem kancionálu Valdštejnského poustevníka Holana, to vše je vstupem do nové dimenze... Speciální, podle starých vzorů zhotovený čtyřstranný pult na noty jakoby dva zkřížené směry horizontální "proměňoval" ve směr vertikální; tedy kde se dva, tři nebo čtyři sešli ke zpěvu, zpěv, který je uprostřed nich stoupá vzhůru... tak lze stručně popsat hlavní smysl semináře: setkání se a poznávání nevšedního mnohostranného odkazu "rozjímavého dobrodruha" básníka, skladatele, varhaníka, redaktora, editora, (sazeče?,) učitele, písaře, sochaře, poutníka, poustevníka Holana.
Co to znamenalo v praxi? Zatímco turisté jednotlivě i ve skupinách plynule procházeli hradem rozptýleným po skalách a svobodně vstupovali i do kaple, skupina zpěváků a hudebníků listovala pod vedením lektora nebo jeho asistentů (zkušenějších z minulých podobných seminářů) originálem a čtyřmi kopiemi kancionálu, namátkou vybírala písně k nácviku, po hlasech a po slokách nacvičovala, instrumentovala, aranžovala, a nacvičené písně-minikantáty rovnou a bezprostředně (s popularizujícím nestrojeným výkladem) zahrála průchozím. Čtvrtá strana pultu obrácená k "publiku" a opatřená jedním z kancionálů, sloužila jako "pozvánka" ke spolu-zpěvu a nejednou se k nám také někdo "cizí" přidal, takže vlastně přestal být cizím...
Nácvik na Valdštejně ve dnech 20.-25.7. probíhal od 9:00do 16:00 (a někdy déle...) hodin, s přestávkou na jídlo (vařili jsme si v polních podmínkách sami) a na "minisemináře" zaměřené na některá specifika barokní hudby (notace, tiskařské manýry, generálbas,...). "Seminaristé" se seznámili s dobovými praktikami. čtení a recepce textu a hudby, interpretačními zásadami, osvojili si některé dobové písařské a moderně badatelské dovednpsti (dobové linkování notového papíru, řezání brku nebo rákosu ke psaní a psaní s ním, vázání listů papíru v knihu, zásady přepisu starého zápisu do moderní notace, čtení starého zápisu, atd.).
Volný čas po uzavření hradu byl věnován procházkám do
malebného okolí.
Ve čtvrtek 24.7. jsme vybrané skladby zahráli a zazpívali na koncertě v kostele sv. Václava v Rovensku, kde Holan působl jako varhaník a učitel a kde je také
pohřbený.
V pátek 25.7. jsme zahráli některé části ordinaria z Holanova latinského Requíem a několik písní ke mši sv. v děkanském kostele sv. Mikuláše v Turnově, kde také působil jako učitel a varhaník. Hned po bohoslužbě jsme tamtéž zahráli druhý ze závěrečných koncertů.
V sobotu 26.7., na svátek sv. Anny, jsme zahráli a zazpívali k procesí a bohoslužbě u kaple svaté Anny v Dolním Lochově (přenosný varhanní positiv vynesený na vrchol kopce byl pod širým nebem pro místní raritou) a večer na koncertě v nedalekém Jičíně, ve velkolepě založeném děkanském kostele sv. Jakuba. Mezi obě
poslední vystoupení byla zařazena exkurse s ředitelem Regionálního musea v Jičíně p. Jaromírem Gottliebem do "Šlikovy" komponované krajiny, tzv. ,,Mariánské Zahrady".
V neděli 27.7. byl seminář věnovaný hudbě Václava Karla Holana Rovenského ukončen.
Zatímco koncerty byly navštíveny řádově desítkami posluchačů, nácvik a "minikoncerty" v kapli na Valdštejně denně vyslechly řádově tisíce posluchačů. Denním tiskem (Mladá Fronta - Dnes a Pojizeří) proběhlo nejméně 5 zpráv s fotografiemi, celý týden šly upoutávky v místní kabelové televizi, 3 relace nahrál rozhlas.
Pozoruhodný zájem o Holana a naši akci projevovali i cizinci: z Polska, Rakouska Nizozemí, USA. Krom Čechů se k nám se svým zpěvem přidali Němci a Poláci (vybrali jsme pro ně skladby na latinský text), našeho semináře se na několik dní přímo zúčastnili i dva hosté z Polska.
Je tedy vidět, že hudba je mostem přes hranice zemí, jazyků, kultur, vyznání... Řada návštěvníků projevila zájem o možnost získání písni z kancionálu pro osobní potřebu, o chystanou moderní edici. Někteří se vyptávali na nahrávky, většinu z nich zaujaly dobové hudební nástroje: theorba, positiv, cinky, trombon, šalmaj. Znovu se potvrdilo, že přímé osobni oslovení (hudbou i slovy) "nejobyčejnějších" lidí nese dobré plody: každý musí vědět, že právě kvůli němu je tu hudba a my!
Sympatie, porozuměni a podporu jsme našli u místních komunit farních, u museí a kulturních pracovníků ve státní správě. Ti nám nabídli faktickou pomoc při pořádání příštích akcí zaměřených na Holana a jeho odkaz.
Tento rok se ,,Letní Lesní Seminář" mohl konat jen díky finanční pomoci Společnosti pro duchovní hudbu (SDH) a společnosti Psalterium, s.r.o. Díky!
Michael Pospíšil