Nové! Předložený materiál byl projednán na jarním zasedání liturgické komise pražsko-plzeňské (za předsednictví j.E. Miloslava kardinála Vlka a j.M. biskupa Radkovského) a zde Vám jej předkládáme v html formě. Co zbývá ještě vykonat? Připravit liturgický obřad žehnání - pověřování chrámových hudebníků, které by v pražské arcidiecézi mělo proběhnout ještě před prázdninami pro absolventy varhanického kursu. (Otec kardinál se již těší.) A přirozeně najít finanční zdroje pro "profesionály".

Cílový stav bychom si představovali tak, že na jednotlivých územích velikosti přibližně okres/vikariát by měl v budoucnosti působit vždy jeden profesionální slušně zaplacený varhaník na plný úvazek, který by pečoval nejen o liturgickou hudbu ve "svém" kostele, ale školil a vedl i  varhaníky dobrovolníky ve svém okolí.

Abychom toho mohli jednou dosáhnout, je třeba začít, tedy letos alespoň s jedním (jeden pro pražskou a jeden pro plzeňskou diecézi). Proto se na Vás všechny obracíme s prosbou. Pomozte nám vytipovat místo a člověka. Místo by mělo být ne bezvýznamné, s fungujícím farním společenstvím a dobrými varhanami. Požadavky na člověka se dočtete v návrhu. Hlavně to však musí být zapálený hudebník i evangelizátor.

Nápady a tipy pro pražskou arcidiecézi posílejte, prosím na mě, nápady "plzeňské" p.  Emilu Soukupovi

Zde naleznete verzi návrhu pro Liturgickou komisi Praha - Plzeň, ktrý bude, nebudete-li mít k němu připomínky, předložen komisi na jejím listopadovém zasedání. Je ve formátu PDF, abyste si jej mohli i vytisknout.

Zde naleznete nultou verzi návrhu pro Liturgickou komisi Praha - Plzeň ve formátu PDF, abyste si jej mohli i vytisknout.

Tuhle je systém kvalifikace brněnského biskupství, který byl určitým vzorem pro vypracování materiálu uvedeného výše.

S laskavým svolením Biskupské konference uvádíme dokument "DUCHOVNÍ PÉČE O LAIKY PŮSOBÍCÍ V PASTORAČNÍ SLUŽBĚ CÍRKVE",  který se problamatiky úzce dotýká.

Nemůžete-li dokumenty přečíst, naimportovat, nebo prohlížet, schází Vám AcrobatReader.
 

A tady je moře místa pro Vaše připomínky, které budete adresovat správci stránek:

Příspěvek No.1, No.2

---


Příspěvek do diskuse No 1:

Na příspěvek odpovídám modře. Omlouvám se jeho autorovi, že přímo do textu, ale možná, že to bude přehlednější. Jiří Kub.

1. Ke kvalifikaci: Je to asi všem jasné, nicméně si dovoluji připomenout, že systém stupňů A..D byl v Brně vytvořen na základě inspirace z Německa, takže ani v Brně nenavazuje zcela na tradice, nicméně se daný problém snaží řešit na úrovni. Ad výběr "povinné" literatury - v brněnském pojetí je to spíše snaha o jakousi kvantifikaci obtížnosti, nelze asi chápat doslova. Mešní zpěvy -  nejedná se  o všeobecně rozšířený ani závazně nutný zpěvník z různých  důvodů - v tomto směru je výběr písní v požadavku. I bod 5 nutno chápat jako povinné minimum. Pokud se lidem vůbec chce zpívat, je Kancionál úspěch. I když musím konstatovat, že bez olomouckého dodatku se s Kancionálem asi vůbec nedá vyjít.

Co se týká kancionálů a zpěvníků, Váš pohled je poněkud moravský, což je dobře. My jsme psali pro komisi pražsko-plzeňskou, zde je pohled liturgů na to, co je všeobecně rozšířené odlišný. Nicméně v tomto se snadno dohodneme, každá diecéze ať si prosazuje zpěvník podle svých tradic. To je i stav, do kterého po období "jenotných děl" pomalu spějeme. To je podle mého názoru dobře.

2. K odměňování: Co se týče peněz a jejich množství a výpočtů, brněnský návrh bere v úvahu (mj.)
a) zaměstnávání hudebníků se předpokládá na vedlejší prac. poměr, neboť, co si budeme nalhávat, varhaník těžko bude hrát v kostele 8 hodin denně s povinnou přestávkou; pokud by hrál každý den, vypadá to tak max. na půl úvazku, čímž není možné se uživit, čili je to fakticky přivýdělek k hlavnímu zaměstnání, pravděpodobně učitelskému (no, ani učitelé neučí sice 8 hodin, ale princip se dá pochopit) ...
b) není vyřešena otázka, kde na to vzít, když se nám kostely sypou, takže příspěvky se míní zatím symbolického rázu (když není na varhany v katedrále, jak má být na kantora)
c) od doby návrhu, mám pocit, pokročila již inflace

Návrh pražský zohledňuje
a) inflaci
b) možnost zaměstnání na hlavní prac. poměr, reálné ohodnocení práce
c) neřeší, kde na to vzít, ale v Praze se vždy nějaké peníze najdou (ovšem jen peníze pro Prahu)...

Žádný náš návrh nemůže řešit otázku, kde na to vzít. Může však navrhovat, co s penězi, které nějak jsou, nejlépe udělat. Náš pražský se snaží (a možná že to z něj nejde jednoduše vyčíst), aby bylo zpočátku raději placeno málo lidí, ale dobrých a pořádně. Ti by se mohli starat a pomáhat s liturgickou hudbou i ve svém okolí, nejen na svém jednou kůru. Myslím dále, že zapálený kantor bez varhan může udělat pro liturgii více, než fungující varhany bez zapáleného kantora.

Dovoluji si podotknout, že celková odměna hudebníků by měla být podle mne v rozumné proporci s platy kněží (nemohu sloužit čísly), případně s dalšími církevními zaměstnanci.

Naprostý souhlas. Jde však o to, co si budeme představovat pod rozumnou proporcí. Dovedu si docela dobře představit, že plat kantora kategorie A bude na plný úvazek značně převyšovat plat faráře. Jejich kvalifikace je srovnatelná, kantor však zpravidla nebydlí zadarmo, nejezdí služebním autem a živí (početnou) rodinu.

3) K obsahu dohody o pověření liturgickou službou: Měla by obsahovat právo hudebníků libovolně cvičit na varhany i využívat kůr na zkoušky včetně relevantního odběru elektřiny; zdá se být standardem opak. Souhlas, zapracuji. Pak by mě zajímalo, jak by se řešily hudebně-liturgické spory typu: pan farář chce kytary, což jako poučený musím odmítnout (pozor, nejde o kytary, ale o to, že nikdo na ně neumí hrát a všichni to dělají, natož aby na ně hráli umělecky hodnotné skladby (posvátné, umělecké a všeobecné) - musím říci, že takové skladby neznám a hlavně by je málokdo zahrál - dalo by to stejnou práci jako hrát na jiné hudební nástroje ... ), nicméně globální zodpovědnost za liturgický provoz má farář (celebrant), přestože "hudební činnosti" jsou delegované. Farář se naštve a vyhodí kantora na hodimu. Povznesení úrovně liturgické hudby je podle mého názoru z větší části závislé na kněžích - ti především musí mít
zájem, aby se zpívalo, a jít v tomto příkladem. Samozřejmě kněz má právo vědět, co se bude hrát, ale svá vlastní přání by měl oznamovat v dostatečném předstihu ... Chápu, že jsou to věci samozřejmé, ale nikoliv v našich končinách.

Ani v našich končinách (pražských) to nejsou věci samozřejmé. Proto pracujeme na "koncepci liturgické hudby", která by po řádné diskusi a schválení biskupy měla představovat jak ideály, tak mantinely nepřekročitelné i pro nepoučené faráře. Je to běh na dlouhou vzdálenost. Až zveřejníme podstatnou část takového materiálu (píšeme, ale pomalu, sebere to mnoho času), určitě se rád do takové diskuse zapojíte.

Pokud hudebníci vykonávají činnost zdarma, měla by se aspoň adekvátní částka odměny věnovat na hudební provoz. Pěkná myšlenka, ale kde nic není ...

4) K www : Mé výše zmíněné kecy (ecce, verbum cum "Y" post "C" !) by měly být součást klasického diskusního  fóra, nikoliv způsobem, že pošlu mail a
pak se možná něco stane - jsou  potřeba samoobslužné reakce diskutérů. Takhle mám pocit, že jsem sám a asi tomu tak bude.

Máte pravdu. Až bude příspěvků chodit několik do týdne a ne jen jeden za měsíc. Zatím bych zakládáním takového fóra ztrávil více času, než ušetřil. Žádný mail, který přijde, nezůstane však do té doby nevyužit.

Dále bych přivítal někde na WWW dokumenty liturgických komisí všech diecézí i ČBK i další české specifické diecézní i jiné "vyhlášky","oběžníky",  týkající se hudby (koncerty v kostelích ...), jelikož hudebníci jsou  poslední, kterým  je to řečeno, pokud vůbec. Např. by mě zajímalo ČBK 41 - XI - 6....  Až návrh  kvalifikace atp. se stane provizorně závazný, určitě nebude možné jej získat, natož se dovědět, kdy to bylo. Vždyť ani složení čenů komisí, organologů apod. se člověk celostátně nedoví.

Ano. Pracujeme na tom. Začínáme však "shora". Pokud by si někdo dal tu práci a zjistil, které všechny dokumenty nšich provincií se duchovní hudby týkají, učitě je časem seženeme a na webu zveřejníme. Sekretariát ČBK se vůči nám zatím vždy choval velice vstřícně. Dokumenty na webovských stránkách ČBK však nejsou číslovány a já zatím ani nevím, co ten ČBK 41 - XI - 6 vlastně je.

Salve.
Václav Michálek.      michale@utko.fee.vutbr.cz   30.10. 2001

Salve
Jiří Kub kub@sdh.cz   31.10.2001

---


Příspěvek do diskuse No 2:

Připomínky k odměňování:

1. Varhaníky amatéry může odměnit místní farář drobnou odměnou, když na to bude mít.
2. Nelze předpokládat, že budou hned na platy varhaníků velké finance. Je proto třeba soustředit prostředky na opravdu důstojné platy pro několik varhaníků profesionálů v hudbě i liturgii.+ zajištění pojištění pro stáří, nemoc ap.
3. To co potřebujeme je rovnoměrná síť takovýchto varhaníků po území diecézí, kteří by pracovali na plný úvazek, tj. v čase který jim zbude po odehrání všech liturgických služeb, a zkoušek sboru, měli přesně stanovený placený čas na cvičení, přípravu hudebnin pro sbor a v ještě zbývajícím čase by učili varhaníky amatéry v okolí.
4. Varhaníci amatéři, kterým není jedno jak hrají, potřebují nejvíc, aby se jim někdo věnoval. Potřebují pravidelné hodiny výuky a tady je třeba, aby k učiteli neměli dál než 25-30km.
5. Kdybychom dokázali vytvořit jedno dobře placené místo za rok či za 2 roky, přineslo by to více užitku, než plošné placení mizerných platů všem.
6. Brněnský materiál bych nikam nezapracovával. Je pro chudé české kraje nepoužitelný.
7. Problém některých špatných amatérských varhaníků – nebývá v platu ale v tom, že hru a přípravu na ní zařadili až za pěstování králíků, nic se nenaučili a když zestárli, tak už to není k poslouchání. Jejich náhrada vázne na problému jak jim říci, že už by měli skončit.

F. Šmíd, smid@cesnet.cz
varhaník  v Uhříněvsi a odb. asistent KTF UK
 
 
 
 

---


 
 


nahoru